Tento týden jsem strávila v magickém Avalonu, v místě, kde je všechno možné.. Velmi mě prospělo vidět život zase z trochu jiné perspektivy a vidět kolem sebe mnoho lidí, kteří dokáží být sami sebou, i beze strachu, studu a omezení společnosti. I kdyby to mělo znamenat, že třeba půjdou proti proudu..

Velmi často máme v životě klapky na očích, které nám nastavila výchova, společnost, ve které žijeme a spoustu omezení si také dáváme sami sobě. Těch je potom asi nejvíc a tak rádi žijeme ve vyjetých kolejích, vyšlapané cestě.. protože to je zdánlivá jistota, do změn se nám moc nechce – není to komfortní. Pracujeme pak v práci, která už nás nenaplňuje jenom proto, že nevíme, že to jde dělat jinak a že můžeme žít jinak. Ale věřřte, že se jinak žít dá. A dá se žít tak, aby nás život skutečně bavil v každé chvíli.

Abychom to poznali, tak nám někdy pomůže vyjet na dovolenou a sledovat, jak lidé žijí v jiných zemích či regionech jinak nebo si jenom tak můžeme posedět nad kávou na zahradě a jen tak si rozjímat o svém životě.. Každý máme ten svůj způsob, každopádně já určitě doporučuju léto využít k této katarzi. Najděme si nějaké klidné místo, kde nám bude dobře a jenom se sami sebe zeptejme: Baví mě práce, kterou dělám? Věnoval/a bych se jí také, kdybych nemusel/a řešit finance? Rozvíjím se zde? Pokud jste odpověděli alespoň na jednu otázku NE, tak je na čase s tím něco udělat..

Děláme často práci, která nám nedává smysl.. no, má to nějaký smysl?

Jakmile k sobě začněme být pravdiví a začneme vkládat energii pouze do věcí a činů, které nám dávají smysl a mají i přidanou hodnotu pro společnost, budeme se cítit šťastní, naplnění, milovaní. A když se budeme cítit dobře, budeme tuto energii sdílet dál na ostatní a „nakazíme“ je též naším pozitivizmem a to by pak bylo, aby nebylo na světě krásně..

Takže si dovolme se uvolnit, nebojme se nutných změn a dělejme už jen to, co dává smysl a co nás bude bavit.