Pamatuji si na moment, když jsem pracovala ještě jako zaměstnanec pro firmu a šéf mi řekl, že není vhodné, abych zároveň někde vystupovala jako tanečnice. Že si musím udržet profesionální tvář a co by jako na to řekli klienti, kteří by mě nedejbože viděli někde tančit? Podotýkám, že nešlo o strip, ale o párovou salsu a orient tance.

Tenkrát mě to fakt naštvalo, protože tanec prostě byl odjaktěživa velkou součást mojí osobnosti, tak jsem si ho nenechala vzít a po čase z firmy odešla. Když jsem zakládala personální agenturu Nový start, znovu mě toto téma vyvstalo. Můžu si dovolit zůstat autentická, když ponesu zodpovědnost za image celé firmy a další její zaměstnance? Co si o mě asi klienti, personální ředitelé a jednatelé firem asi pomyslí, když mě uvidí někde tančit?

Rozhodla jsem se ale stejně jako dříve, že prostě dál budu dělat, co mě baví, bez ohledu na názory a poučky druhých. K tanečním vystoupení přibyly časem ještě ženské kruhy, přechodové rituály oslavy kola roku a jedno bez druhého si teď už nedokážu představit.

Na školení o podnikání jsem se dozvěděla, že by se měl podnikatel věnovat pouze jedné činnosti, tu budovat do hloubky a netříštit pozornost na více činností – že takhle to prostě nefunguje. Nemůžu s tím souhlasit, protože moje zkušenost je jiná. Rozhodla jsem se proto vytvořit program Podnikavé duše, abych bořila stereotypy a dávala inspiraci všem (začínajícím) podnikatelům, že mají podnikat tak, jak to sami cítí. 

Na můj příběh se můžete podívat ve videu: